Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tuzemským tvrdě hudebním poměrům vládne chaos. Respektive tuzemským československým tvrdě hudebním poměrům, rozumíte, k čemuž jedním dechem dodávám, že se při tomto konstatování rozhodně necítím být tzv. „občanem Československé republiky“. Každý, kdo má jen trochu peněz, si tu může koupit hudební nástroj a zaplatit studiovou nahrávka a reklamu, lhostejno, zda na onen nástroj také umí hrát a zda umí něco vymyslet a složit, což je skutečně situace nadmíru neutěšená. A uprostřed tohoto chaosu se jako jedna z mála jistot vyjímá maják TUBLATANKY, svým zářivým světlem navádějící do bezpečí léty prověřené hudební kvality.
„Mám toho dosť, takto viac nie, takýto chaos už neunesiem, mám toho dosť, je to fakt zlé, tú ľudskú hlúposť už neuniesem.“ („Uprostred chaosu“)
Ano, myslím, že v případě TUBLATANKY není pochyb o tom, že tady jde o chlapíky, kteří na své nástroje umí hrát a umí něco vymyslet a složit. Potud je všechno v nejlepším pořádku, byť to samozřejmě má jeden podstatný háček, který se jmenuje současnost.
Už v recenzi na album „Patriot“ před dlouhými osmnácti (uff!) léty jsem napsal, že „hlavním problémem současné TUBLATANKY je fakt, že není schopna překonat sebe samu. Formu, kterou měla v dobách klasické sestavy, a která je podepsaná pod prvními pěti alby, jí už zřejmě nikdo nevrátí, nicméně Ďurinda a spol. si to nechtějí nechat vymluvit. A tak zavedené značce zasazují jeden smrtící úder za druhým.“ A „Uprostred chaosu“ je přesně takový další úder, který jsem měl tehdá na mysli.
Kapelu lze paradoxně pochválit za to, že tyto řadové studiové údery jsou od vzpomínaného roku 2005 jen dva (v roce 2010 to bylo ještě album „Svet v ohrození“), ale i tahle skutečnost nakonec něčemu nasvědčuje. Proč si asi TUBLATANKA dává s novými nahrávkami tak na čas? Protože prostě nejspíš tak nějak podvědomě tuší, že už to prostě nebude ono. Onen někdejší mladický drajv se už dávno vytratil, o některé umělecké talenty Slováci přišli (a je otázka, zda se jim je vůbec podařilo plnohodnotně nahradit), přičemž přibývající umělecká léta jistě nejsou tím pravým stimulátorem pro to, aby zkrátka nehráli už jen tak nějak na jistotu.
O tom všem „Uprostred chaosu“ vypovídá přímo učebnicově. Riff jinak řízného otvíráku „Na životoch všetkých záleží“ až příliš okatě připomene dávného „Démona pomsty“ a výčet skladeb, které mají potenciál podnětným způsobem oslovit posluchače, se dále smrskne na vzletnou „Čo s tým urobíš“, tradiční „Súboj víťazov“ a závěrečnou „Ruleta dvoch tiel“, která vlastně jako jediná navíc nabídne ten úplně nejpravější tublatankovský spirit. Zbytek je tu více a tu méně obecný a plytký pop rock a je úplně jedno, že v něm stále zpívá Maťo Ďurinda a chvílemi se v něm dokonce zjevují i dvou současně hrající kopáky.
Ovšem co je to proti vesmíru, že. A už vůbec proti tomu vesmíru, kde se stále ještě v originálním podání dá z pódií zaslechnout „Žeravé znamenie osudu“, „Dnes“ nebo „Pravda víťazí“. A upřímně, už to tak asi bude nejlepší nechat. My kritici si budeme psát, co budeme potřebovat, TUBLATANKA nahrávat, co bude potřebovat, a jednou za čas, až zase pojede okolo, se pod tím vzpomínaným pódiem sejdeme. Ale je to přece jen trochu škoda, ne?
Nová TUBLATANKA po třinácti létech. Proč si asi kapela dává s novými nahrávkami na čas? Protože prostě nejspíš tak nějak podvědomě tuší, že už to prostě nebude ono.
1. Na životoch všetkých záleží
2. Čo s tým urobíš
3. Uprostred chaosu
4. Rebel
5. V pevnosti lží
6. Súboj víťazov
7. Už tiká čas
8. Kolotoč dní
9. Dobrí priatelia
10. V búrke hriechy zmývam
11. Fénix bez krídel
12. Rieka života
13. Prímerie s časom šlabikár
14. Účet za lásku
15. Ruleta dvoch tiel
Diskografie
Uprostred chaosu (2023) Svet v ohrození (2010) Vianočný deň (2006) Patriot (2005) Zlatá Tublatanka – 20 rokov (2003) Maťo Ďurinda – Láska útočí (2002) Pánská jazda (2001) Najväčšie hity No. 2 – Ja sa vrátim (1996) Najväčšie hity No. 1 – Pravda víťazí (1996) Znovuzrodenie (1995) Poďme bratia do Betlehema (1993) Volanie divočiny (1992) Nebo – peklo – raj (1990) Žeravé znamenie osudu (1988) Skúsime to cez vesmír (1986) Tublatanka (1985)
DALŠÍ INFORMACE
Datum vydání: Úterý, 28. února 2023 Vydavatel: Tublatanka Stopáž: 67:05
Další kapela se 4 křížky na krku a jen s několika málo řadovkami na kontě. Tato přichází po 20 letech a nelze od ní očekávat žádné novoty. Pěkně postaru zahraný thrashový sekec nabídne zručně seskládanou kolekci, která potěší a krev rozproudí.
Švédi stále chytajú za chvost svoj dávny majstrštyk "Deathrace King". Je skvelé, že hrajú, skladajú, koncertujú, ale tá fazóna spred takmer štvrťstoročia je proste nedostihnuteľná.
Daniel Cavanagh doslovne cituje svoju ex. kapelu a tento album je pokračovaním jeho poslednej tvorby. Jedná sa o príjemnú emotívnu a ľahko plynúcu nahrávku, ktorá síce nevybočuje z autorovej rady nálado tvorných albumov, ale tak nejak zahreje pri srdci.
PYRRHON svůj neortodoxně výstřední death metal plný vřískavé a disharmonické překombinovanosti možná konečně ukočírovali tak, že mi to začíná dávat smysl. Stále je to dost schizofrenní produkce na hranici stravitelnosti, ale tady již to dokážu ocenit.
Čím více "Absolute Elsewhere" poslouchám, tím více jsem přesvědčen, že tahle cesta není pro BLOOD INCANTATION tou správnou. Skladatelsky vysoce ambiciózní projekt, který však jako celek úplně nefunguje. Zatracování nezaslouží, oslavné ódy ale také ne.
Finský démon po 4 letech zase roztáhl svá křídla a svým hadím pyjem penetroval slunce. Basové a elektro podklady na hranici infrazvuku opět dominují dalšímu hypnotickému a fascinujícímu dílu. Vnořte se do jeho temnoty. Pokud tedy víte, jak na to.
Velmi pěkný metal vzor starší GOJIRA servírují na svém druhém albu kalifornští INTERLOPER. Navíc progrese a snad i energie je o dost více, takže věřím, že prvotní nadšení vydrží.